NĚMECKÉ JAZYKOVÉ OBCE U BRNA, SPOLEK A OBECNÍ SDRUŽENÍ
				Spolek Historie
Modřice	Želešice	Moravany	Přízřenice

Vlastenecká obec Přízřenice

Přízřenice jsou jednou z malých obcí brněnského ostrůvku německého jazyka a leží na soutoku Svratky (Schwarza) a Svitavy (Zwitta), které po regulaci řeky v letech 1841-50 dostaly nové řečiště.

Od pradávna - přesná data nejsou známa - byla obec částí probošství Sv. Petra, které patřilo dotyčnému brněnskému proboštovi (později biskupovi).

První záznamy o Přízřenicích pochází z roku 1645. Tehdy vesnice měla 26 obyvatel. V této době - bylo to na konci Třicetileté války a během obléhání Brna Švédy - jím musely trpět také okolní obce. Tak byly Přízřenice včetně mlýna spáleny.

Kvůli mnoha požárům se podnikaly od roku 1685 pouti do Turas, které byly zakázány až přivrženci Hitler(a).

Roku 1701 vystavěl brněnský probošt od Sv. Petra Mathias Hrabě von Lichtenstein v Přízřenicích malý kostel s věží a zvonem, která byla za doby úřadu starosty Mathias(e) Rudoletzky roku 1910 stržena a na stejném místě nahrazena větší. Kostel je zasvěcen Sv. Margaretě.

Roku 1861 dostávají Přízřenice vlastní hřbitov, který byl využíván až do roku 1952.

Roku 1919 se uskutečnilo přičlenění k Velkému Brnu. 1921 měly 102 domů se 134 byty a 543 obyvateli. Většina obyvatel Přízřenic byla činná v zemědělství, ostatní buď v živnostech, jako zámečníci, truhláři, podkovář, sedlář, vozař, pekař, tesař, rybář, krejčí a zahradník nebo pak dále našli práci a chléb v blízkém průmyslovém městě Brně (Soukenické a strojírenské továrny).

Také existovala továrna na kyselé zelí, která si směla říkat "císařský a královský dodavatel".

Poslední oficiální počet obyvatel je udán číslem 520 (německé obyvatelstvo 31.3.1945).

31.5.1945 přišel konec německé obce Přízřenice vyhnáním a brněnským pochodem smrti.

Názvy přízřenických luk

Lausenpelz - Feldweingarten - Lahn - Seegärten - Hanfäcker - Wiesenäcker - Schacher - Gärten - Lus

Poslední suverení starostové Přízřenic

Polzer Rudoletzky - Schauer Ignaz - Rudoletzky Mathias (poslední starosta obce pod rakouskou správou), později Johannes Schauer a Rudolf Solnitschka, který byl vyhnán s německými obyvateli.

Prosinec 2000/Richard Kratschmar

(c) BRUNA April 2001 Webmaster: CGCWebdesign@gmx.de

Übersetzte/Přeložil Antonín Kavalec, únor 2001