NĚMECKÉ JAZYKOVÉ OBCE U BRNA, SPOLEK A OBECNÍ SDRUŽENÍ
				Spolek Historie
Modřice	Želešice	Moravany	Přízřenice

Vlastenecká obec Moravany

Jihozápadně od Brna leží obec, která je od okraje města vzdálena asi 2,5 km, a je dosažitelná přes jižní výpadovku (směr Vídeň) a západní odbočku. Přímo od vesnice (polní cesta) nebo přes odjakživa českou sousední obec Nebovidy (Nebowid) existuje spojení do zemědělsky lákavého údolí Obravy.

Historie Předhistorické období obce sahá daleko do starší staré doby kamenné (400.000 let starý pěstní klín), v její mladším období, před asi 40.000 lety, důkazy lovců mamutů v údolí Obravy. Nálezy z mladší doby kamenné, z doby bronzové a doby železné jakož i z pozdějších předhistorických kulturních epoch dokládají téměř stálé osídlení moravského katastru. Keltské Bóje, germánské Kvády a později Langobardy následovali asi od roku 550 po Kr. slovanští Moravané. České jméno obce, Moravany se k nim snad nějak vztahuje.

Kolem roku 1200 německé znovuosídlení pravděpodobně opuštěné obce sedláky z Waldviertel v Dolních Rakousích. Jsou povolání do země usídleni podle německého práva Pána von Knieschitz, tehdejšího moravského statkáře. Tito staví první farní kostel a zřizují vlastní farnost.

První zmínka v listině z 11.11.1289, vystavena Dietrich(em) von Knieschitz o propůjčení (opětném propůjčení?) patronačního práva farnímu kostelu. Roku 1307 jmenování richtáře Ulricha von Morbes. Přes Pány von Schwabenitz se obec dostává na několik staletí do vlastnictví nově založeného kláštera Maria Saal ve Starém Brně (cisterciácký řád).

Během druhého obléhání Brna Švédy jsou Moravany (Morbes) 23.05.1645 vypáleny a kostel vykraden. Podle lánového rejstříku (Lahnenregister) z roku 1673 existuje 43 "statků". Na dvou vinicích (Weinbergrieden) katastru se podílí mnoho majitelů ze sousedních obcí. Roku 1710 po novém vyměřování nové rozdělení půdního vlastnictví.Předtím ležela všechna pole určitého "statku" bezprostředně u hospodářství. Od té doby neustále rozšiřování užitné plochy. Listiny vedle rychtářů jmenují také starosty obce. Robota (bezúplatné vykonávání práce pro majitele pozemků), pozemková daň, a církevní desátek, k tomu nově zavedené státní daně vedou k nesmírné bídě sedláků. Velký požár v roce 1758 zničil vedle části vesnice až na věž a dvě vnější zdi také kostel. Rekonstrukce přestavbou od základů a zkrácením věže na její součastnou podobu.

Během reforem Josefa II. je rozpuštěn klášter Maria Saal. Vrchnost přechází spolu s obcí do soukromích rukou., naposledy šlechtické rodině Schönburg-Hartenstein.

Roku 1966 po bitvě u Hradce Králové (Königgrätz) ubytování pruských vojsk, která zavlekla choleru. 39 úmrtí během tří týdnů si žádá okamžité zřízení nového hřbitova. Obec zůstává roku 1918 v nové Československé Republice samostatnou i po vytvoření Velkého Brna, stejně tak jako po roce 1939 v Říšském protektorátu Čechy a Morava.

Roku 1929 je proti silnému odporu obce přesídleno asi 12 českých rodin do nové obecní čtvrti Moravany-Nová Ves (Morbes-Neudorf) na hranicích katastru Brna.

Církev a škola. Ve 13. století založená farní obec s Kostelem a farou existuje v nezměněné podobě. Duchovní zaopatření, také pro pravděpodobně roku 1643 přifařenou sousední obec Nebovidy (Nebowid), je nyní poskytována kostelem sv. Marie Magdaleny v Brně.

Již přinejmenším od roku 1646 je usedlým "školním mistrem" pravidelně udíleno školní vyučování (záznam z matriky). Roku 1735 obec staví vlastní školní dům, 1811 ještě jeden nový na jiném místě. Roku 1888 je zřízen ještě nyní využívaný školní dům, ve kterém je nejprve ve dvou místnostech dvou učitelů vyučováno nejprve osm, nakonec jen pět, ročníků. Ve stejné budově existuje od roku 1919 mateřská škola, provozovatelem je Německé kulturní sdružení (Deutsches Kulturverband).

Hospodářství Moravany byly převážně sedláckou vesnicí se středními a malými provozy (4-10 ha, z části i většími). Řemesla byla zastoupena podkovářem, pekařem, truhlářem, ševcem, vozařem, krejčím a holičem, živnost především dvěma hostinci a dvěma obchody se smíšeným zbožím.

Sdružení a spolky V místních spolcích je organizován čilý život. Vedle nenahraditelných hasičů existuje také lidový cvičební spolek a mužský pěvecký spolek, vedle toho jako sdružení spořitelna a půjčovna.

1. června 1945 konec německé obce Morbes vyhnáním německého obyvatelstva "brněnským pochodem smrti".

Roku 1972 spojení vyhnaných obyvatelů Moravan, kteří žijí především v Badensku-Württermbersku, Bavorsku, a Hessensku, v místním společenství Morbes. Pravidelná setkání. Při první společné návštěvě obce zasvěcení památníku zřízeného na hřbitově.

Prosinec 2000/Gottfried Kellner

(c) BRUNA April 2001 Webmaster: CGCWebdesign@gmx.de

Übersetzte/Přeložil Antonín Kavalec, únor 2001