wappenkl.gif relief3.gif ferdikl.gif

Historie Brna - zkrácená verze

Osídlení
Odkud přišlo tolik Němců?
Středověké město
Husitská doba
Kulturní vymoženosti 15. stol.
Třicetiletá válka
Rozkvět a umělecká díla baroka
A opět vliv války

Osídlení

Historie Brna sahá až do doby kamenné. Ale dobou kamennou nechceme začít. V době bronzové a železné sídlili na Moravě keltští Bójové, začátkem stěhování národů Kvádové, po nich následovali Langobardi. Když roku 568 po Kristu. Langobardové táhli do Itálie, část Germánů zde pravděpodobně zůstala; snad jako zbytek velení, či zásobovací základna s muži neschopnými boje, nemocnými a starými lidmi.Tak mohli slovanští Moravané, kteří přišli s Avary z východu pozvolna a bez boje přijít na Moravu a přivlastnit si úrodné nížiny podél řek. Přeskočme několik století.

Roku 1055 se Brno stává vlastním knížectvím. Přemysl Konrád (1061 - 1092) dostal Moravu až po "Schwarzach und Zwittach" (Svitavu a Svratku), protože ovládal německý jazyk. Zřetelný poukaz na německou část obyvatelstva.

O 130 let později dává na říšském sněmu v Řezně (Regensburg) císař Barbarossa (Rudovous) Otovi Moravskému nerozdělenou Moravu jako léno. Otův následník markrabě Vladislav Jindřich držel dvůr na Špilberku a snažil se konkurovat pražskému dvoru, který měl zálibu v přepychu.

Držení dvora způsobuje čilý příliv služebnictva, obchodníků, duchovních zemědělců a zdatných řemeslníků. Ve zmáhajícím se městě založili především Porýňané a Vlámové soukenictví.

Václav I. král český propůjčil Brnu roku 1243 v latině formulované městské právo, čímž vložil zodpovědnost za klid a všeobecné blaho do rukou svobodných občanů.

Odkud přišlo tolik Němců?

Čeští vévodové a králové povolali do země německé sedláky, řemeslníky, obchodníky a jiné občany, kterým přidělili neobydlenou půdu, jakož i zalesněné příhraniční oblasti k mýcení a kultivaci.

V roce 1204 povolal do země markrabě Vladislav německé osadníky. Král Přemysl Otakar I. systematicky podporoval příchod Němců. Jeho následovníci Václav I, Přemysl Otakar II. a Václav II. ho v tom následovali a intenzivně zakládali města. Všem tehdy založeným městům bylo propůjčeno německé městské právo. Dokonce i po vymření Přemyslovců roku 1306 se za Lucemburků Jana a Karla IV. (1346 - 1378) dále pokračovalo v osídlování německými sedláky, řemeslníky, horníky.

Lze tak říci, že v Čechách a na Moravě byli Němci po 200 let zváni do země.

Středověké město

Staré Brno, pravděpodobně nejstarší sídlo na patě hory Petrov, mělo vlastní radnici a také nejstarší hostinec, "U modrého lva". Roku 1238 založil brněnský občan Rudger (Rüdiger) první špitál pro chudé.

Jak vypadalo Brno jinak? Bažinaté oblasti Křídlovic (Grillowitz) a Nových Sadů (Neustift) byly již urbanizovány a staly se úrodným zelinářským krajem. Řemeslo kvetlo v přísně uspořádaných ceších. Byly tam vinice a pivovary, pěstoval se chmel, a chovaly se včely.

Doklad z roku 1233 zmiňuje školníka Richarda (Raschardus) a jednoho Physicus Wilhelm(a), pravděpodobně prvního německého lékaře.

Z krátka: v druhé polovině 12. stol. a začátkem století 13. se Brno jeví již jako dobře uspořádané společenství.

Ve východní části města a kolem Jakubského kostela se usadili Němci; v okolí Náměstí svobody (der Große Platz) bydleli Valoni, kolem Petrského kostela Slované; židé měli vlastní uličku, pozdější Ferdinandovu uličku (Ferdinandsgasse). Také Italové byli ve městě, obchodovali především s hedvábím, s jižními plody a kořením.

"Dlouhý most" přes Svratku u Milosrdných bratrů ve Starém Brně byl postaven roku 1492 Hans(em) Track(em). O tom svědčí kamenná deska s nápisem "Hans Track hat das volpracht 1492" (Toto vykonal Hanns Track 1492). V oblasti městské správy se roku 1344 objevuje první "purgermaister" (purkmistr).

Co se týká písemných dokumentů oné doby, vlastní Archív města Brna množství mimořádně zajímavých rukopisů.

Doba husitská

Český reformátor Jan Hus, podporován neschopným králem Václavem IV. a roku 1409 dosazený za rektora pražské Karlovy Univerzity, skončil přes glejt císaře Zikmunda (Sigismund) roku 1415 na hranici v Kostnici (Konstanz) odsouzen papežským koncilem jako kacíř. Jeho učení, které v Čechách našlo početné přivržence, nemělo jen náboženský obsah, ale také nacionální a sociální pozadí a bylo tak namířeno proti Němcům.

Roku 1419 byl starosta a radní vydrážděnými masami lidu vyhozeni z okna pražské radnice. To byla první "pražská defenestrace", která vyvolala husitské války let 1420 - 1434.

Válečný pokřik zněl: "Smrt Němcům!". Husitská vojska táhla Čechami, Moravou, a dokonce Maďarskem, Bavorskem, Slezskem a Braniborskem, přičemž plundrovala, vypalovala a mordovala. Husité obléhali také Brno, byli ale překvapeni výpadem obránců a zahnáni na útěk.

Kulturní vymoženosti 15. století

Krátce po Gutenberg(ově) vynálezu knihtisku, uskutečnil se již roku 1469 v Brně první knihtisk. Sochař Anton Pilgram pocházející ze starousedlé rodiny sochařů a zedníků, vytvořil židovskou bránu a roku 1511 uměleckou vstupní bránu Staré radnice, později ve vídeňském chrámu sv. Štěpána nohu na které stojí kazatelna.

Je třeba zmínit, že Brno dostalo již v roce 1414 vodovodní síť.

Třicetiletá válka

Reformace Martina Luthera se v Brně silně rozšířila. Brno tehdy bylo převážně evangelické. Protireformace přikázaná katolickým habsburským císařem, začala používat násilí.

Neklid v důsledku zničení protestantských kostelů vedl roku 1618 k "druhé pražské defenestraci", při které byli oběťmi katoličtí úředníci na Hradčanech.

Císař Ferdinand II. je v srpnu roku 1619 stavy sesazen, protestantské stavy zvolily za krále Fridricha Falckého (Friedrich von der Pfalz). Ten je poražen v bitvě na Bílé hoře roku 1620.

V průběhu protireformace odsoudil Nejvyšší soudní dvůr za předsednictví kardinála Ditrichštejna (Ditrichstein) ke smrti více než 27 šlechticů a měšťanů. Konfiskace majetku postihla přes 300 osob a 135 statků.

Švédy bylo Brno obléháno poprvé roku 1643. Císařský generál Gallas poslal pomocné sbory, načež Švédové odtáhli.

Druhé obléhání Brna Švédy trvalo od 3. května do 15. srpna 1645. Brněnští občané se úspěšně bránili více než dvacetkrát silnějšímu švédskému hlavnímu voji. Tím Švédům zůstala uzavřena cesta do Vídně. Císař Ferdinand III. propůjčuje městu jako výraz díků důležitá privilegia a říšský městský erb. Brno je nyní hlavním městem Moravy.

Rozkvět umělecká díla baroka

Po vražedné válce vypukl v Brně mor, který stál během pěti měsíců život více než 2000 lidí.

Mezi roku 1660 a 1680 vypukl mor znovu a vyžádal si opět mnoho obětí.

V roce 1683 stáli Turci před Vídní. Okolí Brna bylo loupežnými taženími příšerně zpustošeno. Přesto byla druhá polovina 17. století dobou rozkvětu. Brno se vyznačovalo velkou přitažlivostí. Do města přicházeli umělci z blízka i daleka, malíři, sochaři, zlatníci, architekti a stavebníci z Itálie, také tiskaři a vazači knih z Německa. Tak byl například roku 1696 podle plánů Fischer(a) von Erlach zřízena velkolepá studna - Parnas na Zelném trhu. Brno se stalo obchodním centrem Moravy.

Město tehdy mělo asi 360 domů bydlelo v něm asi 9.000 - 10.000 obyvatel. Plody rakouského baroka daly městu velkolepé stavby.

A opět vliv války

Brno muselo strpět další obléhání, když pruský král Friedrich II. vznesl po usednuti Marie Terezie na trůn nároky na Slezsko. Na svém válečném tažení na Vídeň obléhal město Brno od 6. února do 7. dubna 1742. To tedy bylo po téměř sto letech další obléhání. Zatímco se jiná moravská města vzdala, vzdorovalo Brno oblehatelům, kteří museli odtáhnout s nepořízenou. Tak byla Vídeň zachráněna před obléháním a Brnu se jako uznání dostalo mnoha privilegií.

Když se Napoleon chystal dobýt Evropu, přišel, poté co 15. listopadu 1805 obsadil Vídeň, s 12.000 vojáky do Brna, kde se ubytoval. Také o vojáky muselo být postaráno. Denně muselo město odevzdat 13 tun masa, 20.000 bochníků chleba a několik tisíc fůr ovsa. 2. prosince 1805 se pak konala Bitva tří císařů u Slavkova (Austerlitz).

Podruhé bylo Brno dva měsíce obléháno Francouzi po bitvě u Wagramu (1809)

A další obsazení a ubytování vojska muselo Brno strpět, když bylo v prusko-rakouské válce roku1866 bez boje zabráno Prusy.

Zpět K plnému znění

(c) BRUNA Prosinec 1999  Webmaster: CGCWebdesign@gmx.de

Übersetzer/Přeložil Antonín Kavalec, srpen 2000