Němečtí starostové Brna

Od začátku městské samosprávy až do předání správy do českých rukou (1851-1918)

Císařským a královským ministrem vnitra hrabětem Stadion(em) vyhotovená prozatímní obecní správa z března 1848 zavedla systém teritoriální správy. Od této doby mohlo obyvatelstvo samo volit svůj Magistrát. Přes postupné změny a vylepšení nebyli čeští obyvatelé Brna spokojeni. Také změny volebního systému a volebního práva se uskutečňovaly se silným zpožděním.

V květnu 1905 dal výnosem moravský zemský sněm městu Brnu nový statut, přijatý přes odpor české politické reprezentace a dělníků obou národností. To znamenalo, že volební právo bylo přiznáno také dělnictvu a malým živnostníkům. Čtvrtý volební sbor ovšem do 57 členného obecního zastupitelstva vyslal jen 9 zástupců. Statut tak i nyní znemožňoval výraznější zastoupení českého živlu v obecních orgánech.

Z historického hlediska lze dnes říci, že opomíjená (či zcela chybějící) národnostní politika c. k. monarchie národy od sebe spíše oddalovala, než aby je sbližovala. Ale snad byl tlak panslavismu již tak silný, že už nikdo nevěřil, že by se mu mohl ubránit jinak, než trvalou blokádou.

Přes vystupňovaný nacionalismus obou stran - který, jak ukazuje nejmladší historie, v žádném případě nebyl překonán - vsadila (německá) správa města vše na to, udělat občanům život příjemným. Tohoto civilizačního a kulturního pokroku se mohlo samozřejmě účastnit také české obyvatelstvo, bez ohledu na to jestli bydlelo ve vnitřním městě nebo mimo ně. Určující vliv měli vždy dotyční starostové.

Tři z nich byli kvůli obzvláště velkému úspěchu znovu zvoleni.

V následující prezentaci můžete shlédnout v obraze tyto zmiňované starosty a jejich činnost, tak jak je vystavovala BRUNA na Sudetoněmeckém dnu v roce 2012. Klikněte sem.

Toto se stalo obzvláště zřetelným na výstavě "My, purkmistr a rada města Brna..." uspořádané v roce 1990 archivem města Brna.

Výtažky z katalogu výstavy doplněné vlastními poznatky:

Anton Ritter von Haberler, starosta v letech 1851 - 1855. Podporoval humanitární, sociální a dobročinná zařízení, zasloužil se o výstavbu kanalizace, stavbu mostu přes Svratku v Pisárkách/Schreibwald a zřízení hřbitova v Židenicích/Schimitz.

Dr.Rudolf von Ott, Starosta v letech 1855 - 1861 a 1868 - 1870, činný v oblasti školství, podporuje vzniklé instituce a zařízení, zlepšuje a rozšiřuje komunikaci a kanalizaci. V době, kdy byl starostou, bylo v - sousedních městských čtvrtích zavedeno plynové osvětlení.

Christian d´Elvert, Starosta Brna v letech 1861 - 1864 a 1870 - 1876. Uskutečňuje regulační plán města Brna, bojuje o práva a rozvoj obce a její život. Stará se o školství (založení nových škol), zasloužil se o vydláždění ulic, rozšíření vodovodního vedení, zavedení osvětlení, regulace a zřízení zelených ploch (např.: Zalesnění a zřízení zelených ploch na Kraví hoře a Špilberku.)

Alfred Skene, Starosta v letech 1864 - 1866. Pokračoval v regulačním plánu, zaútočil na reformu správy chudobinců; o školství se zasloužil na jedné straně zřízením nových budov, na druhé straně zavedením tělesné výchovy do vyučování.

Dr.Karl Giskra, Brněnský starosta v letech 1866-1867, v době prusko-rakouské války, kdy musela být regulace města zastavena. Přes stížené okolnosti věnoval svoji pozornost péči o chudé, zřizování ulic, veřejnému osvětlení, vodovodu atd.

Dr. Karl van der Strass, poprvé zvolen starostou v roce 1876, podruhé v letech 1879 - 1880. Pokračoval v započatých pracích svých předchůdců, dokončuje regulaci města. Svoji pozornost věnuje také školnímu vyučování a zdravotnictví.

Gustav Winterholler, čestný občan města Brna, starosta v letech 1880 - 1894. Na jeho popud došlo k dalším úpravám, rozšíření a oživení města. Zabývá se vzdělávacími, výchovnými a dobročinnými zařízeními, na jeho popud je ve městě instalováno elektrické osvětlení, jsou zřízeny městské školky. Působil také v sociální oblasti, snažil se řešit bytovou otázku lidí s méně prostředky. Vzorově zjednodušil městskou správu a zároveň se postaral o to, že městští úředníci jsou placeni lépe než státní. Během doby, kdy zastával úřad byl také postaven nový most přes Svratku a zřízen centrální hřbitov na Vídeňské ulici. Také stavba městského divadla, nejen elektrické osvětlení se vztahuje k jeho iniciativě.

Dr.August Wieser, starosta v letech 1894 - 1916. Za jeho působeni se Brno zřetelně stává velkoměstem. Vznikají úplně nové čtvrtě (např.: Černá Pole) Je zavedeno veřejné elektrické osvětlení, elektrické tramvaje. Veřejnost užívá nového vodovodního potrubí. Také stál u zrodu první plynárny a elektrárny, byl tvůrcem městského pracovního úřadu a úřadu na ochranu dětí. V jeho době byla také postavena porodnice na Obilním trhu. Konečně se také staral o městské dělníky a úředníky jejich zařazením do péče o staré, vdovy a sirotky.

Ferdinand Schnitzler, poslední německý starosta v Brně. V úřadu v letech 1916-1918. 6. listopadu 1918 je správa města Brna předána do rukou vládního komisaře pro správu města Petr(a) Kerndlmayer(a).

Jaký význam tito starostové přikládáli během 67 let svého působení vzdělávacím zařízením, dokládá Brockhaus - konverzační slovník (Leipzig 1894), který pod heslem "Brünn" (Brno) vyjmenovává následující vzdělávací zařízení: 1 technická vysoká škola, 2 německá a 1 české vyšší gymnázium, 2 německé a 1 česká vyšší reálná škola, 1 německý a 1 český vzdělávací ústav pro učitele, 2 německé a 1 český vzdělávací ústav pro učitelky, 1 tkalcovská škola, 1 německá a 1 česká státní průmyslová škola, 2 všeobecná průmyslová zařízení pro další vzdělávání, 1 vyšší obchodní učňovská škola, 2 obchodní školy, 1 hudební škola, 6 občanských škol, 22 veřejných a 12 soukromých lidových škol jakož i 19 městských školek.

Pro další podrobnosti o činnosti starostů – klikněte zde.

Zde budiž poukázáno na to, že v roce 1899 byla založena česká technická vysoká škola (pozn. překl. České vysoké učení technické)

To vše dokládá, že i pro českou část obyvatelstva bylo k dispozici dostatek vzdělávacích zařízení, ve kterých se vyučovalo v jeho jazyce.

Řadu těchto starostů je třeba doplnit dalším německým starostou Oskar Judex.
Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava (1939), dosazen jako vrchní starosta, vědomě navázal na tradici svých německých předchůdců. Zachování národního míru, výstavbu města a podporu kultury viděl jako své nejnaléhavější úlohy. Vedle toho uskutečnil v krátké době dvě stavby, které sice byly českou městskou správou celé roky plánovány, ale nikdy nebyly započaty: Další vedení Husovy ulice přes Šillingrovo náměstí kolem Denisových sadů dolů k Nádražní ulici, čímž byl uzavřen okruh starého města. Průlom Francouzské a tím připojení Černých Polí tramvajovou linkou.

K tomu přistoupila stavitelská péče o nejstarší stavby města, které zde nemohou být jednotlivě jmenovány. Bohužel vstoupil v červnu 1941 v platnost zákaz stavby veškerých nevojenských staveb, čímž řada plánů nemohla být dále sledována.

Poslední, důležitý úspěch mu byl ještě dopřán, když se mu společně s Dr. Schwabe(m) podařilo, že Brno bylo 15. 4. 1945 prohlášeno za otevřené město a "opevňovací práce" byly zastaveny. Tak bylo zamezeno jinak nevyhnutelnému zničení města válečnou mašinerií. Jeho čeští spoluobčané mu za to vše nepoděkovali. Tak zvaný lidový soud jej 2. prosince 1945 odsoudil k doživotnímu žaláři. Zemřel 11. září 1953 v Brně.